KULA

Kulturně Antropologický Seminář

Konstruování „krajanství“ českým státem a etnická návratová migrace ze západní Ukrajiny

Luděk Jirka (FHS UK)

Na základě výzkumu uskutečněného v letech 2011–2015 na západní Ukrajině a v České republice poukážu na to, že politika České republiky vůči potomkům českých krajanů je významotvorným faktorem pro vznik migračních proudů z Ukrajiny do České republiky. Díky finanční podpoře českého státu mohou potomci českých krajanů z Ukrajiny strávit letní tábory v České republice, během kterých mají možnost srovnat původní ukrajinské a nové české prostředí. Na základě této zkušenosti pak hovoří o českém prostředí jednoznačně pozitivně. Potomci krajanů se však již kvůli ztrátě českého prostředí na západní Ukrajině necítí být Čechy a na své české předky a na „krajanství“ nahlíží pragmaticky, jako na výhodu, pomocí které mohou migrovat do vyspělejší země. Stávají se například aktivními v krajanských spolcích, protože ty pro ně představují prostředek spojený s vidinou migrovat do České republiky. Tím zároveň splňují podmínky pro imigraci, které jsou vyžadovány českým státem, zejména zájem o českou kulturu a o krajanský život. Právě to je spolu s dokumenty potvrzujícími biologický vztah k českým předkům nutné k získání trvalého pobytu v České republice. Tím se však objevuje prostor pro typ migrace, která není v českém sociálně-vědním prostředí zatím konceptualizovaná – etnická návratová migrace. Tento typ neznamená reemigraci (nebo návratovou migraci), která v sobě obsahuje pociťovanou sounáležitost s českým národem. Znamená racionální kalkul.

Pedagogická fakulta UK

Magdalény Rettigové 4, Praha 1, Místnost R217

15.11. 2016

18:00

Minulé semináře:

lně vyloučené lokality jsou u veřejnosti obvykle zapsány jako místa sociálního úpadku a zločinu. Tento obraz pomohly rozšířit zejména medializované protestní události ve Šluknovském výběžku (2011), které byly uspořádány v reakci na napadení hostů baru v Novém Boru skupinou romských mužů. Ve vy [...]

Československý rozhlas a jeho pořady, tedy i rozhlasový večerníček, je zajímavým kulturním a historickým fenoménem. Večerníček je evergreenem, který patří mezi nejdéle vysílané rozhlasové pořady, v lednu 2016 oslavil 55 let vysílání. Na začátku 60. let 20. století začala liberalizace poměrů v  [...]

je specifickým panelovým sídlištěm jak v brněnském, tak i celorepublikovém měřítku. Toto sídliště bylo vystavěno v 60. letech minulého století po vzoru finské Tapioly a s ideou zahradního města. I po 50 letech je stále relativně „dobrou adresou“. V posledních dvou desetiletích však prošlo urč [...]

ci vietnamských migrantů v Čechách vyrůstají uprostřed dvou odlišných společností – ač velkou část svého života prožívají tito mladí lidé v českém prostředí, navštěvují zdejší školy, perfektně ovládají český jazyk a znají českou společnost i její projevy. Jejich rodiny, i přes významnou dobu s [...]

Městská zbožnost je poměrně unikátní fenomén z hlediska historie. Města se vyvíjela jiným způsobem než venkov a měšťané vytvořili jedinečnou komunitu s vlastními právy, zvyklostmi a kulturou. To se pochopitelně také týkalo náboženského života měšťanů a projevů religiozity. Jiné projevy zbožnos [...]

je důležitým zdrojem informací nejen pro environmentalisty, ekonomy či archeology. Své místo si našel i v dalších sociálních vědách, včetně antropologie. Ve svém příspěvku se vedle ohlédnutí do historického vývoje nakládání s odpadem soustředím zejména na specifické pojetí hodnoty, která se v [...]

Poslání:

Kulturně antropologický seminář Kula vzniknul v roce 2014 s cílem sdružovat mladé badatele z různých pracovišť a institucí, kteří se zabývají tématy kulturní a sociální antropologie nejen z tradičních antropologických perspektiv. Ústřední myšlenkou Kuly je směna slov, myšlenek a kritiky. Do naší akademické směny tak rádi zapojíme psychology, ekonomy, právníky, sociology, teology, historiky, kulturology i biology a mnoho dalších.

Kula je inspirována anglosaskou akademickou kulturou, kterou u nás zatím ojediněle reprezentuje Gellnerovský seminář. Kula chce kultivovat českou akademickou kulturu, podněcovat vědeckou diskusi a bojovat tak proti akademickému izolacionismu. I když je Kula primárně orientována na české akademické prostředí, rádi mezi sebou uvítáme hosty ze zahraničí.

Kontakt: